Pokaždé, když spatřím krásu tvou,
slova v ústech se mi rozplynou.
Rozplynou se jako krásný sen,
chtěl bych mluvit, ale mlčím jen.
Místo krásných slov teď ticho zní,
už nechci být ten, co nic nepoví.
Jsi má touha, jsi má naděje,
jsi jako mráček na nebi, který nikam nepluje,
který stále někam pluje
jsi jako růže, však bez trní,
jen krásně kveteš má milady,
věz jsi pro mne víc než jen každodenní.
Touha
Miluji Tě lásko, teď vím to víc,
než kdy jindy,
když spaluje mě pocit
bezmoci, lži a viny.
Nikdy víc Tě ztratit nechci,
milovat a věřit ve štěstí.
Láska dokáže nás zradit,
ale s Tebou duše, život, svět nebolí.
S Tebou poznávám tu lásku,
co slzy do očí v hání,
co ale ani v nejhorší chvíli,
Tě neopustí a chrání.
Láska bolí a teď už to vím,
ale bez Tebe a bez lásky už nedokáži žít.
Tak chytni mi ruku a já chytnu tvou
a projdeme životem, světlem i tmou...
Kotě
Já snesl bych Ti celý svět
a líbal bych Tě - nejlíp hned.
Jsi žena jako růže květ,
je radost na Tě pohledět.
Máš tělo jako bohyně
a vypadáš tak nevině.
Jsi krásná jako pápěří,
však nikdo mi to nevěří,
že je tu o co stát
a komu lásku dát.
Tvé oči v noci září,
jak datum v kalendáři,
kdy Tě zas uvidím,
teď zatím jenom sním.
Tvé oči jsou jak safíry,
já poznal bych je na míly,
mezi ostatními.
Chtěl bych Tě líbat po těle
a choval bych se nesměle,
jak nezkušený žáček, uličník, darebáček.
Já nechal bych se učiti,
těm tajům milování,
mé srdce mám zde na dlani
a nemá u mě stání.
Teď už je jenom Tvý,
šípem zasažený,
a tluče jenom pro Tě,
Ty lásko má - mé kotě.
